Konečně se rozhoupat a začít se sebou něco dělat!

Zní to opravdu jednoduše, ale i já sama vím, jak je to těžké.

Vždy jsem si říkala, že hubnutí po porodu nebude nic těžkého. Jako trenérka a výživová poradkyně přece vím co a jak, trochu máknu, zacvičím si a půjde to. A hlavně! „holky říkaly“, že to s kojením jde dolů samo!

To Vás pak překvapí, když jste 2 měsíce po porodu, svoje džíny natáhnete nad kotníky a trička ani nezkoušíte, protože máte jednou tak velkou snad i hlavu.)

Musím říct, že příběhy holek, co si jen tak odskočily do porodnice odložit svých nabraných 7 kg mě dost štvaly. Protože já s kojením naopak přibírala a každé kilo se mě drželo zuby nehty 😊

Ale naštěstí to má dobrý konec, nebojte! 😊

Možná si říkáte, že jen vy se prostě nedokážete rozhoupat k tomu, abyste se sebou začali něco dělat.

Každý den stojíte před zrcadlem a říkáte si, že už takhle ne, každý den zastrkujete břicho, aby Vám nepřetékalo přes džíny a hledáte volná trika ve skříni.

Svádíte vnitřní boj s tím se do toho pustit a zároveň se Vám nechce vzdát se čokolády, večerní skleničky vína nebo útoku na ledničku, ale pak Vás vždy štve, že jste to udělali.  Hledáte výmluvy nebo jednodušší cesty, kde by stačilo vzít si zázračnou tabletu nebo vypít kouzelný nápoj, po kterém budete štíhlejší, zdravější a možná Vám i narostou delší vlasy 😊

Takových příběhů znám spoustu, a možná Vás uklidní, že za mnou s takovým příběhem přijde 80 % klientů a taky to, že to znám i já 😊

Vše je o tom začít! Nesrovnávat se se sousedkou, která jí čokolády a hubne. Možná to pro Vás není dobrá zpráva, ale každé tělo funguje jinak a někdo prostě po porodu může sníst cokoliv a kila jdou rychle dolů, a jiný musí fakt zabrat, aby se postupně dostal zase na svou anebo lepší váhu.

Není čas se litovat ani vymlouvat.

Jestli i vy jste ten typ co já a chcete se sebou něco udělat, tak konec litování, protože to Vám určitě nepomůže. Naopak.

Často slýchám od svých klientů výmluvy jako například:

„Nemám na sebe čas“

„Nemám čas si pro sebe nachystat jídlo“

„Nechci se stát otrokem jídla“

„Když já mám pořád nějaké oslavy, dovolené atd“

„Nebudu jíst zrní“

Vše je to jen o prioritách a o tom, jestli dáme na první místo sebe a dobrý pocit ze sebe nebo něco jiného.

Nemáte čas na sebe? Jak já to znám! Sama mám 4 děti. Řekněte, co je pro Vás a děti lepší?

Máma, která je na sebe naštvaná a není se sebou spokojená, je frustrovaná, ale tráví všechen čas dětmi nebo máma, která je spokojená sama se sebou i za cenu toho, že v době cvičení nebo vaření prostě jen „je“ s dětmi, i když se jim přímo nevěnuje?

Pokud nemáte čas na vaření, nevadí…jídlo lze vybrat i v restauraci, i v obchodě. Nebo pokud se bojíte, že budete muset vařit jídlo pro sebe i rodinu zvlášť, tak i to lze přeci skloubit a vařit pro všechny to stejné…např. Pokud kuře neupečete na sádle, ale jen trošce másla, tak nevidím důvod, proč byste si ho s bramborem nedala i vy.

Nechcete se stát otrokem jídla? Nemusíte a věřte, že se zdravým přístupem se jím ani nestanete. To, že svému tělu dopřejete pravidelně kvalitní jídlo přeci neznamená, že jste jeho otrokem.

Máte oslavu? Nevadí. Není to o tom, co jíte na oslavě, ale ve dnech, kdy žádné oslavy nemáte.

Nebudu jíst zrní…to můžete i nemusíte, ale pouze zrní za mě rozhodně do vyváženého jídelníčku nepatří, takže nebojte 😊

Používejte selský rozum v jídle, případně si stáhněte kalorické tabulky a začněte s nimi.

Přidejte pohyb, jděte se projít a až to půjde, přidejte cvičení. Nemusíte dělat hned angličáky ani skákat šipky do toho nejzdravějšího životního stylu. Dejte tělu čas a postupně si zajeďte nový režim krok po kroku.

Každý pohyb a každá snaha se počítá.

Zkuste se chválit za každý malý úspěch, za každou změnu k lepšímu a tu cestu zpět ke své postavě si užijte.

Teď je nejdůležitější začít! Když si nebudete vědět rady nebo už na začátku budete mít pocit, že se z toho dna prostě sami neodrazíte, tak mi napište. Chytím Vás za ruku a pomohu Vám.

Jsem tu pro Vás.